Studenti Střední školy technické a dopravní absolvovali na podzim tohoto roku studentský pobyt v Barceloně.
Podruhé naše škola vyjela v rámci programu Erasmus+ na zahraniční stáž. Poprvé tomu bylo před třemi lety do Barcelony a i letos se nám na 14 dní stala domovem katalánská metropole.
Bydleli jsme v rezidenci SIL, jak se nazývaly studentské koleje využívané především podobnými projekty. Ubytovna se nalézá v klidné čtvrti nedaleko ulice Tibidabo pod stejnojmenným vrchem a blízko stanice metra rovněž stejného jména.
Do projektu byli vybráni studenti napříč zaměřeními - od informačních technologií přes elektro obory až po zámečníky. Hlavními kritérii pro výběr byly jazykové předpoklady studentů a studijní výsledky.
Podle zaměření byli studenti rozděleni do tří firem. Studenti IT plnili samostatné úkoly na PC, praxe elektromechaniků a zámečníků sestávala střídavě ze školení a práce podle pokynů ve firmách. Všichni průběžně vyplňovali pracovní worksheety.
Vzhledem k různému časovému zaměstnání trávili volný čas studenti po skupinkách. Ať už přímo v rezidenci SIL, která jim kromě vyžití u kulečníku nebo u PC umožňovala zahrát si fotbálek na venkovním hřišti, tak také v okolí. Například na vyhlídkovém vrchu Tibidabo se vystřídali snad všichni. Mimochodem samotný výstup znamenal překonat asi 350 výškových metrů.
Volné dny jsme strávili na společných vycházkách. Jeden den jsme věnovali prohlídce nejslavnějších staveb proslulého barcelonského architekta Gaudího - domy Milá a Batlo na ulici Gracia a Sagrada Familia. Večer jsme pak vyrazili do parku Guell, navrženého právě tímto architektem.
Příjemný odpočinek z ruchu velkoměsta nám nabídlo celodenní putování kolem klášteru Montserrat. Ten byl již ve středověku vystavěn na strmých skaliskách nepřístupné hory vzdálené od Barcelony asi 30 kilometrů. Dnes již ke klášteru jezdí lanovka i zubačka, kterou jsme využili i my.
Hlavním posláním projektu Erasmus je zprostředkovat studentům poznání o tom, jak to chodí v cizích zemích. Takto nějak to také přibližně před 400 lety formuloval učitel národů Jan Amos Komenský. Naši studenti byli vystaveni nutnosti na cizím pracovišti se zorientovat a všemu porozumět v cizí řeči. Stejně tomu bylo i v době osobního volna, například při nákupech mnohdy zjišťovali, že ani anglicky není vždy jednoduché se v cizí zemi domluvit. A samozřejmě Erasmus byl i o setkávání. V rezidenci SIL během naší stáže bydleli i další studenti ze zahraničí, se kterými naši debatovali o studentském životě.
Domů se naši studenti vraceli bohatší o nabyté zkušenosti. Vždyť mnozí třeba poprvé seděli v letadle. Je na nich, jak s těmito zkušenostmi dál naloží, zda je nasměrují například k zahraniční brigádě.
Vladimír Kolář